Úvahy o elektrotechnickém odpadu by měly respektovat jak hledisko morálního zastarávání nebo módních možnosti zařízení, tak i hledisko ekologické a ekonomické. Je třeba zabránit nekontrolovatelnému poškozování životního prostředí tím, že by se elektroodpad ukládal na skládky. Velmi významné je i hledisko ekonomické. Jde o to aby potřebné materiály a suroviny pro novou výrobu se získávaly s nejmenším vynaložením energie. Tato hlediska se splní v případě že budou současně řešeny otázky návrhu a způsoby likvidace zařízení elektrických zařízení.
Recyklace (opětovné využití) je obecně vzato postup, který směřuje k využití energie a materiálové podstaty výrobků po ukončení jeho doby technického života. Z toho vyplývá že největší ekonomický efekt přináší recyklace výrobků obsahujících materiály s velkým rozdílem mezi energetickými nároky na jeho výrobu a energetickou náročností při jejich opětovném přepracování. Tento poměr může být ale ovlivněn ekologickými důvody vedoucími k recyklaci. Dosavadní zkušenosti potvrzují, že z ekonomického a zároveň i ekologického hlediska je nejvýhodnější recyklace kovových odpadů. Největší zisky v tomto oboru přináší recyklace hliníku a mědi.
Z hlediska materiálového toku při výrobě složitých, zejména elektrotechnických zařízení, lze rozlišit čtyři základní úrovně:
Rudy, nerostné suroviny, ropa a podobně jsou základem pro výrobu materiálu - kovů a plastů. Z materiálů jsou vyráběny jednotlivé součástky a z nich kompletovány finální výrobky. Po přechodu na vyšší stupeň dochází ke zvýšení hodnoty výrobku, spotřebuje se energie a současně dochází k produkci odpadu, obvykle bez dalšího využití ve výrobním závodě.
Vysloužila zařízení mohou využívat od mohu být využívána a odpad z výrobního procesu může být zpracován v několika úrovních:
S výjimkou první možnosti všechny další varianty představují alespoň jeden krok dolů ve výrobních jsou ve výrobně hierarchii.
Při každém takovém kroku je ztracena užitná hodnota výrobku. Stejně tak je většinou ztracená energie vložena do výrobků. Kromě toho většina recyklačních postupu ještě energii spotřebovává např. na dopravu, demontáž, přetavení. Výjimkou je pouze získávání energie z spalitelných materiálu při recyklaci.
Se stejně jako ve výrobním procesu, objevují se odpadní produkty při recyklaci. Může se jednat o toxické , nebo zcela nevyužitelné látky které je nutné skládkovat.
Cílem recyklace odpadcích elektronických a elektrotechnických zařízení (OEEZ) jsou:
Materiálové důvody
Velký počet zařízení s malým množstvím vzácných prvků, drahých kovů (Au, Pb, ..)
Ekologické důvody
• Používání „nebezpečných“ látek při výrobě elektrotechnických zařízeních • Výskyt potencionálně nebezpečných látek v OEEZ (baterie, …)
V současné době jsou z OEEZ v různé míře získávány:
• ocel a litina
• měď, hliník, někdy i cín, olovo, nikl, molybden
• zlato, stříbro, platina, palladium, rhodium
• homogenní plasty
• sklo
Z odpadu se dá získat wolfram (světelné zdroje), tantal (kondenzátory), rtuť (relé, baterie), galium a indium (polovodiče, displeje), selen a telur (polovodiče). Technologicky je zvládnuta i recyklace některých polovodičů (fosfid inditý, arzenid galitý, fosfid galitý), které jsou nebezpečnými odpady.